V koloběhu zrození se opět potkaly keltské kmeny O´Verů, McMarů, Bardunonů a Šušixů v zemi Erin. Tentokrát nás do lidského světa přivolala nejasná předtucha nebezpečí. Radost ze shledání jsme oslavili sdílením svých příběhů z jiných světů a životů, avšak brzy nás čekalo procitnutí do strastiplných dnů tohoto světa.
Společné Vánoce jsme letos strávili v Libni ve dnech 17.–19. 12. 2010. Můžete si prohlédnout
Dalším příspěvkem do Koutku jsou Markétiny fotky z výletu do Novohradských hor.
Společný víkend jsme trávili ve městě pohádek ve dnech 20.–22. 10. 2010. Můžete si prohlédnout fotky Davida Hubeného a fotky Terky Lubovské.
Králíci se sešli už v Praze, ale velkým hrududu se vcelku rychle dopravili do El-Hréranova oblíbeného sídla (v současnosti už zabraného lidmi), Olomouce. Jen co jsme přihopkali do našich nor, zachtělo se nám spánku, ale ještě předtím jsme si chtěli poslechnout králičí vyprávění na dobrou noc. Pampeliška nám tedy vyprávěla o velkých skutcích El-Hrérana, tentokrát o tom, jak si našel svoji oblíbenou vyhlídku a proto měl přehled o všech liškách, jezevcích a dalších elil, kteří táhli krajem. Bohužel, lidé se po něm opičili a začali tu vyhlídku používat taky, takže El-Hréran už na ni mohl chodit jen v noci. Aby si spravil náladu, vyzdobil si kožich a uspořádal velké králičí hry v různých disciplínách. Byl to veselý příběh a kdo neusnul, ten se ze svého pelíšku chechtal, pak ale všechny přemohl spánek.
„Představte si lidi jako spoustu zvonů. Každý je jedinečný, vydává svůj osobitý tón. Vemte několik těchto zvonu a zavěste je do nitra překrásné přírody a nechte je hrát. Řekli byste, že zreznou? Ne, jsou slity z ušlechtilých kovů; jejich srdce bijí ostatním pro radost, každý duní svou náladou a ve svém duchu. Věřte nebo ne, ladí to. A je to moc krásná píseň.“