V koloběhu zrození se opět potkaly keltské kmeny O´Verů, McMarů, Bardunonů a Šušixů v zemi Erin. Tentokrát nás do lidského světa přivolala nejasná předtucha nebezpečí. Radost ze shledání jsme oslavili sdílením svých příběhů z jiných světů a životů, avšak brzy nás čekalo procitnutí do strastiplných dnů tohoto světa.
Zakletý ptáček se nám zjevil zčista jasna a smutně cvrlikal a poletoval mezi námi. Co znamená neveselá písnička? Proč je ptáček tu a nepoletuje ve větru? Poučeni z minulých životů jsme brzy přišli na to, že je zakletý a může zpívat pouze dvě slova – ano a ne. Fomorská lest ho zbavila daru řeči, aby bylo zabráněno prozrazení jejich tajného plánu na ovládnutí Erinu. Vysvobodili jsme ptáčka svým věděním a on nám na oplátku svěřil fomorská tajemství.
Fomoři rozeslali všem svým druhům zprávu o plánovaném útoku. To byla osudová chyba. Už jednou jsme je přemohli a přemůžeme je znovu. Uzmeme jim informace a znovu se pokusíme zachránit Erin od zla.
Fomoři však mají zvědy všude. V čase, kdy jsme došli k jejich pelechům, už na nás čekali připraveni k boji. Jejich pach a křik nás udeřil do tváří a oslaboval nás. Připoutáni jeden k druhému potřebou opory jsme se nezalekli a statečně vyrazili do boje. Naši početní převahu Fomoři vyrovnali nebezpečnými zbraněmi – vlastním tělem. Jejich jed nás pomalu zabíjel a my jsme ztráceli jednoho po druhém. Žádné zranění z boje však nebylo zbytečné. Získali jsme všechna moudra Fomorů a zahnali je na útěk.
Vítězství nám však nepřineslo mnoho užitku, jak jsme měli brzy zjistit. Získali jsme od Fomorů mnoho nesmyslných zpráv, z nichž se nedalo nic vyčíst. Vrátili jsme se tedy do tepla domova, abychom mohli náležitě hloubat nad řešením těchto hádanek. Pravda, Fomoři se ukázali jako mazaní škodilové, ale na keltskou moudrost nevyzráli. V krátkém čase jsme vyluštili jejich zprávu, ve které stálo:
„Všichni Fomorové!
Dva zuřiví draci rozcupují Erin i jeho krále na cucky! Konečně!
Chceš-li je ovládnout a zadat jim příkaz, vydej se na Tobě milé místo a tam seber kámen. A takových vás musí být aspoň 3×9. Z těch kamenů udělejte kruh tak, aby se kameny dotýkaly. Aby vás však ochránil, musí do něj přejít vaše síla. Každý si vytrhněte 3 vlasy a položte je pod svůj kámen. Jakmile do toho kruhu draci vkročí, už nikdy se nedostanou ven, dokud je nepropustíte.
Přijďte, až vysvitne devět hvězd a oni uposlechnou každý váš rozkaz.“
Vypravili jsme se tedy do kraje, kde podle ptáčka draci každý večer bojovali. Prosluněná louka nevypadala jako místo, které je počátkem konce Erinu. Kromě vypáleného kruhu uprostřed se vše zelenalo a působilo mírumilovným dojmem. S myšlenkami na fomorskou zprávu jsme odhodlaně postavili kamenný kruh a vložili do něj svou sílu. Pak jsme se odebrali zpět, abychom vyčkali na první hvězdy.
Konečně nastala ta chvíle, chvíle, kdy se bude již podruhé rozhodovat o osudu země. Temná noc nás vede na místo zápasu draků a očekávání i strach se stupňují. Bude naše past fungovat? Blížíme se na louku a už zdálky slyšíme máchání křídel ve větru. Mohutná těla protínají vzduch s uši drásajícím hvízdáním. Draci se přibližují. Řev a dštící oheň. Údery křídel. Výbuch a fialový záblesk. Ticho.
Draci se dostali do kamenného kruhu a zůstali v něm upoutáni navěky. Pokud je nějaký zrádný člověk nepropustí, už Erin nebudou ohrožovat.
Vracíme se s písní na rtech a uléháme ke spánku s pocitem uspokojení. Už nás zde není potřeba a tak se můžeme následujícího rána vrátit do země Sídů. Ještě si vytvoříme amulety, které nás v dalším životě přivedou k sobě a můžeme se s Erinem i jeho obyvateli rozloučit.
Go n-éirí an bóthar leat!
bard O´Ver
V Sázavě jsme strávili společný víkend 21.–23. 10. 2011. Můžete si prohlédnout