Králíci se sešli už v Praze, ale velkým hrududu se vcelku rychle dopravili do El-Hréranova oblíbeného sídla (v současnosti už zabraného lidmi), Olomouce. Jen co jsme přihopkali do našich nor, zachtělo se nám spánku, ale ještě předtím jsme si chtěli poslechnout králičí vyprávění na dobrou noc. Pampeliška nám tedy vyprávěla o velkých skutcích El-Hrérana, tentokrát o tom, jak si našel svoji oblíbenou vyhlídku a proto měl přehled o všech liškách, jezevcích a dalších elil, kteří táhli krajem. Bohužel, lidé se po něm opičili a začali tu vyhlídku používat taky, takže El-Hréran už na ni mohl chodit jen v noci. Aby si spravil náladu, vyzdobil si kožich a uspořádal velké králičí hry v různých disciplínách. Byl to veselý příběh a kdo neusnul, ten se ze svého pelíšku chechtal, pak ale všechny přemohl spánek.
Když jsme se ráno probudili, řekli jsme si, že když už jsme se na paměť našeho velkého králíka sešli, zkusíme se vydat po jeho stopách. Začali jsme tedy hledat tu slavnou vyhlídku — a opravdu jsme ji našli. Lidé se tu ale činili — postavili tu zvláštní, ohromný dům (ve kterém navíc vůbec nebydlí – lidi jsou divní) a pojmenovali to tu Svatý Kopeček. My jsme se ale nedali a pěkně jsme všecko okolí prošmejdili… zjistili jsme, že tu lidé jedí zvláštní fleran, kterému říkají oplatky, že tu několik z nich stojí na sloupech a vůbec se nehýbou (!) a že se v tom velkém domě schází lidi, ale vůbec tam nesmí mluvit…
Nakonec jsme už měli lidí dost a hledali jsme nějaké místo, kde by bylo vidět do kraje — a opravdu jsme ho našli. El-Hréran to nevybral špatně! A protože nám štěstí přálo, našli jsme dokonce jeho stopy — v trávě tu bylo pár králičích hraka, takže jsme měli jistotu, že jdeme opravdu ve stopách El-Hrérana J Celí šťastní jsme pospíchali na polední silflej, a protože nám to všechno takhle hezky vyšlo, rozhodli jsme se, že El-Hréranova příkladu budeme následovat i dál. Dali jsme se tedy do zdobení našich kožíšků — triček. Nejdřív jsme je poskládali a zavázali, pak barvili a nakonec ozdobili ještě barevným sypáním. Výsledná přehlídka vzorů a barviček opravdu stála za to!
A když to všechno bylo, začali jsme spolu pro radost po králicku soutěžit. Disciplín bylo 7 a každé družstvo si vybralo mezi sebou specialistu na jednu z nich:
- poznávání elil po zvuku
- hryzání mrkve na rychlost
- kličkování
- hrabání
- házení hraka
- poznávání věcí po čichu
- dupání
A tak postupně předstupovali borci jednotlivých týmů a za mohutného povzbuzování předváděli, co umí — a že toho uměli hodně! Dlouho bylo utkání velice těsné, ale soutěží v hrabání nakonec potvrdilo svoje prvenství družstvo…? a získalo za první místo zasloužený svazek mrkví.
Pak už jsme měli hlad všichni, tak jsme se vrhli na večerní silflej. Pak nás čekalo příjemné překvapení — zavzpomínali jsme si dlouze na naše společná letní dobrodružství, když jsme si prohlíželi táborové fotky a videa. A protože nás to navnadilo na společnou notu, ještě dlouho jsme zpívali a hráli a teprve příběh Pampelišky na dobrou noc nás zahnal do pelíšků.
Opět jsme slyšeli o El-Hréranovi a o tom, jak nalezl poradní palouk, kde se scházel s ostatními králíky, když potřeboval něco rozhodnout. Lidé to ale považovali za dobrý nápad a začali se na tom palouku scházet taky — a nakonec si tam postavili dům, kterému začali říkat radnice.
Ráno jsme se vydali na tu radnici podívat. A nestačili jsme se divit, co lidí tu je a jak jim to tu svědčí. Abychom byli ve městě co nejvíc nenápadní, plížili jsme se jako správní králíci, čenichali, kličkovali a pěkně stříhali ušima.
A brzy se ukázalo, že jdeme správně — tu i onde jsme nalézali stopy El-Hrérana. Jedna plavala v kašně, další jsme našli pod orlojem, u fontánky, morového sloupu a modelu města Olomouce. Tak vida, vida, náš velký králík to tu zná jak své boty!
Když už jsme prohlídli všecko, co šlo, odhopkali jsme domů na silflej, zabalili své saky paky a vydali se na vlak. Jen co hrududu začlo hřmít v dálce, rozloučili jsme se s kamarády, kteří zůstávali v Olomouci a vydali se na dalekou cestu za domovem.
—Pětík—
Po Olomouci jsme hopkali o víkendu 1.–3. října 2010. Můžete si prohlédnout