V Praze na nádraží jsme se setkali s bytostmi z Fantazánie. Byli zde Šťastný Drak Fuchur, Átreju, opičák Arax, Bastian, hrdina Rek Hynek a také věčně rozhádaní manželé profesor Egywuk se svou ženou Urgulou. Jak jsme se později dozvěděli, všechny tyto bytosti se chtěly podívat do našeho světa a poznat, jak zde žijeme. Do Tišnova jsme dorazili něco kolem půl deváté večer. Na tamějším nádraží na nás čekala ještě jedna bytost — a sice princezna Oglamíra — z čehož měl největší radost Rek Hynek. Poté jsme se vydali přes náměstí do domu dětí a mládeže, kde jsme celý víkend přebývali. Po večeři jsme se si povídali o tom, co se od našeho odchodu událo ve Fantazánii a o našich zážitcích z prázdnin. Také jsme se seznámili s novými tvářemi. Po zpěvu jsme se si začali postupně čistit zuby, občas jsme se dostali do dopravní zácpy, protože místa v chodbičkách nebylo nazbyt a po osobní hygieně jsme všichni spokojeně usnuli.
Archiv rubriky: Fotky
Puťák do Fantazánie
Vzpomínat na puťák po Fantazánii můžete díky mnoha fotkám:
- stavba tábořiště –předtáborovka (fotila Markéta a další)
- fotky Martiny Sudíkové
- fotky Báry Jankáskové
- fotky Mirky Sejtkové
- fotky Patrika Plačka
- fotky Davida Hubeného
- fotky Markéty Petrové a mnohých dalších
- fotky Kuby Housera
- fotky Tomáše Kalibery
- fotky Martina Drábka
- bourání – potáborovka (fotila Markéta a další)
Víkendovka v Litoměřicích aneb Osvobození žlutozelené opice (a její kamarádky ústřice)
V pořádku jsme všichni dorazili na nádraží v Litoměřicích (nebo-li na letiště jednoho blíže neurčeného města na pobřeží Francie), kde jsme se setkali i s ostatními členy naší skupiny, kteří se sem dopravili samostatně.
Podle obdržených údajů, které jsem dostal jakožto vedoucí skupiny, jsme měli být na letišti vyzvednuti jakousi asistentkou kohosi, kdo plánoval tuto akci, na kterou jsme byli pozváni. Nikdo nás však zde nečekal a tak jsme se vydali směrem k místu, kde měl být, podle domluvy, náš nocleh.
Víkendovka v Českých Budějovicích
V pátek odpoledne jsem se všichni sešli na hlavním nádraží v Praze. Pracovníci Českých drah se tentokrát překonali a chovali se k nám slušně a s ochotou pomoci.
Za dvě a půl hodiny cesty vlakem jsme dorazili na vlakové nádraží v Českých Budějovicích. Batohy nám odvezlo auto, co nepobralo, museli jsme odnosit na zádech. Cestou k biskupskému gymnáziu, kde byl náš budoucí příbytek, jsme potkali v centru města hvězdu neznámého jména, jež právě spadla z nebe. Přiznala se, že to bylo kvůli její pýše. Prosila nás o pomoc, aby se mohla vrátit na nebe. Svěřila nám, že k tomu, aby se mohla vrátit, jsou potřeba tři věci – uhádnout ze kterého souhvězdí pochází, její jméno a připravit pro ni večerní obřad.
Jak prožívali rok 2008 naši pomocníci?
Udělat si představu můžete pomocí všelijakých fotek:
