Jaká byla cesta do středu země

Aneb dvakrát o květnové víkendovce.

p5241015V pátek 24/5 2013 jsme dorazili do Lysý nad Labem. Na nádraží nás vyzvedl řidič autobusu, který nás odvezl k místní ZŠ. Tam nás uvítal pěkně pan školník mikrofonem a hudbou. Večer jsme si udělali diskotéku a hráli pink-ponk. Pak jsme šli spát. V sobotu ráno jsme se po snídani vydali na procházku. Jaké bylo naše překvapení, když jsme zjistili, že cíl naší cesty je návštěva ZOO. Tam jsme po vstupu dostali rozchod až do doby oběda. Po obědě jsme jeli místním vláčkem a projížděli mezi zvířaty. Na večer jsme se vrátili do ZŠ, kde jsme po večeři opět hráli pink-ponk a poslouchali hudbu. Pak jsme si sedli do kruhu a vyprávěli si zážitky z toho dne. V neděli ráno po snídani jsme se věnovali sportu a manuálním pracem dle chuti. Po obědě jsme se spakovali a přistaveným autobusem odjeli na nádraží a vraceli se zpět do Prahy.
Celý příspěvek

Jak to bylo se Směsákem v Chocni?

Z mnoha koutů České republiky jsme se sjeli do Chocně na jarní víkendovku. Už při příjezdu nám Tichá Orlice našeptávala, že to nebude jen tak nějaký víkend. Na nádraží čekáme ještě na Brňáky, ale už tak nějak tušíme, že tady něco nehraje. V dálce se mihne obrovská postava, která trošičku, no trošičku více, zapáchá. Je to on? Jasně, je! Směsák! Není divu, že jsou Plastík, Papírek, Sklíčko a Kompostík tak nervózní. Co když jim zase všechno sní? Ještě, že je s námi také Nebezpečňák, ale i ten se ho bojí. A to je co říct! Rychle najdeme základnu, kde si vybalíme, představíme se a domluvíme, že Plastíka, Sklíčko, Papírka, Kompostíka ani Nebezpečňáka už nenecháme hladovět. Věc je jasná! Směsák musí zhubnout a my mu v tom určitě pomůžeme. Na takovou akci je ale potřeba odpočinku a tak nás do říše spánku ukládá pohádka.

Směsák

 

Ráno je všem jasné, že to dnes musíme vzít poctivě. Dobře se na to nasnídáme a na různých stanovištích pozorně posloucháme, jak třídit odpad a jak vlastně bojovat se Směsákem. Po obědě vyrážíme na procházku. V parku se s ním setkáváme, pokouší se nám všechno sníst. Teda na to, jak strašně je tlustý, běhá celkem rychle. Možná proto, že má takový hlad. Nemá cenu lhát, vzal nám toho celkem dost, ale opravdu jsme se snažili. Na naši obranu je potřeba říct, že vítr a zima byli proti nám. Vracíme se na základnu, teplý čaj nás rozehřeje a my máme příležitost přemýšlet o našem chování k planetě během Hodiny Země.  Z dálky na nás promluví i pan Třiditel. Není spokojený s tím, jak se lidé chovají k přírodě, a připomíná, že nemáme moc času na záchranu. Přesto není nic ztraceno. Dokonce nás i trošku pochválí za snahu. Ještě nám zbývá jeden den a tak se na to jdeme pořádně vyspat.

sáčky na sváču

Tak co ještě udělat, aby Směsák trochu zhubnul? Učíme se vyrábět šperky, záložky, chrastítka, svíčky a spoustu dalších zajímavostí z odložených věcí. Po obědě se pomalu balíme a chystáme se na vlak. Ještě si slíbíme, že budeme poctivě krmit Plastíka, Papírka, Sklíčko, Kompostíka a Nebezpečňáka a míříme zpátky domů. V dálce ještě zahlédneme Směsáka. Trošku zhubnul, takže to mělo smysl! Ideální váha to ale stále není, musíme se snažit dál!

Děkujeme a těšíme se na příště!

Karolína

Pokud si chcete poslechnout Třiditele, můžete zde.

Fotky najdete níže:

Jaká byla vánoční víkendovka v Dejvicích

V očekávání dobře stráveného víkendu jsme se postupně sjeli na naší poslední víkendovku v roce 2012. Nebyli tam jen Pražáci, ale třeba i Brňáci, Moraváci a ještě z jiných koutů republiky. Když jsme se konečně všichni sešli ve skautské klubovně v Dejvicích, tak se chvíli hrálo na kytaru a povídalo. Četl se příběh o Janě a její sněhové vločce jménem František, která jí jednoho dne spadla nos. Proto jsme si měli vyrobit vlastní vločky a ve dvojicích popovídat o nás a naší vločce.
Celý příspěvek