V pátek odpoledne jsem se všichni sešli na hlavním nádraží v Praze. Pracovníci Českých drah se tentokrát překonali a chovali se k nám slušně a s ochotou pomoci.
Za dvě a půl hodiny cesty vlakem jsme dorazili na vlakové nádraží v Českých Budějovicích. Batohy nám odvezlo auto, co nepobralo, museli jsme odnosit na zádech. Cestou k biskupskému gymnáziu, kde byl náš budoucí příbytek, jsme potkali v centru města hvězdu neznámého jména, jež právě spadla z nebe. Přiznala se, že to bylo kvůli její pýše. Prosila nás o pomoc, aby se mohla vrátit na nebe. Svěřila nám, že k tomu, aby se mohla vrátit, jsou potřeba tři věci – uhádnout ze kterého souhvězdí pochází, její jméno a připravit pro ni večerní obřad.
