Ve šmoulím kraji, nedaleko Prahy, stojí na skrytém místě šmoulí vesnice. Je velmi těžké ji objevit, leda, že by vám cestu ukázal samotný šmoula. Málokdo také tuší, že se tu v pátek, v domku šmouly Šprýmaře, konala velká šmoulí párty. To bylo zase jednou veselo! Ostatně jako vždy, když se šmoulové setkají. Nesměl chybět Taťka šmoula, Mrzout, Nešika a Šprýmař, Šmloulinka i Šmoulátko. Hodovali jsme, pili modrou limonádu, pojídali šmoulí muffiny (každý správný šmoula se totiž neobejde bez dezertu!), hráli a zpívali. Spát se šlo až nad ránem.

O to pomalejší bylo sobotní vstávání. Šmoula Šprýmař však do nového dne všechny nabudil rozcvičkou, která vyburcovala i ty nejunavenější šmouly, jak potvrzuje šmoula Ospalek. „Héééj makarony,“ znělo šmoulí vesnicí. Píseň se mimo to stala inspirací pro sobotní oběd. Makarony s italskou omáčkou, to bude mňamka! Nejprve se ale bylo třeba pořádně nasnídat. Posilnili jsme se, jak jinak než modrou, ovesnou kaší. Vypadalo to na klidný den ve vesničce. Co víc si po bujarých oslavách může šmoula přát…

Tu ale přiběhl šmoula Nešika, který měl na starosti nákup. Koho napadlo dát zrovna Nešikovi tak zodpovědný úkol? Jistě v tom měl prsty šmoula Šprýmař! Jak se dalo čekat, Nešika celý nákup cestou někde vytratil. Nezbylo nám, než se vydat hledat ztracené ingredience. Mrzutý z toho nebyl zdaleka jen šmoula Mrzout. Naštěstí v Nešikově tašce zůstal nákupní seznam, věděli jsme tedy aspoň, co hledat.

Jak se ukázalo, nebyl to tak složitý úkol. Netrvalo dlouho a měli jsme všechny přísady zpátky v tašce. Na samý závěr cesty však došlo k dramatickému střetnutí! Narazili jsme na čaroděje Gargamela, který na nás na kraji lesa číhal se svým kocourem Azraelem. Byl to strašidelný okamžik, kdy jsme se navzájem museli povzbuzovat, abychom zůstali odvážní. Každý z nás musel být maximálně ostražitý, aby si ho čaroděj nevšiml a neuškodil nám. Slabší povahy nebyly daleko od zběsilého úprku zpět do Šprýmařovy chaloupky. Vše ale nabralo nečekaný spád. Nejen, že se nám podařilo Gargamela obelstít, ještě k tomu jsme mu ukradli zásobu buřtů. Jaké štěstí! Ráno to vypadalo, že zůstaneme bez oběda, a nejednou máme obědy dva! Šmoulové jsou sice vegetariáni, ale kdo by pohrdl takovým špekáčkem.

Radostní, avšak poněkud vyhládlí, jsme se vypravili k domku Taťky šmouly, který nás přivítal ve své maringotce a dovolil nám, abychom si u něj uvařili oběd. Šmoula Mlsoun odjel na hubnoucí pobyt, Šmoulinka byla i se Šmoulátkem na výletě, zatnuli jsme proto zuby a přichystali si oběd společnými silami. Po odpoledním šlofíku s pohádkou jsme se pomalu vraceli k domku šmouly Šprýmaře. Chvilku jsme poseděli a vstřebávali zážitky uplynulého dne, pak už byl čas rozejít se do svých domečků a těšit se na další společnou akci.

Zapsal šmoula Ospalek