Pár dní do Vánoc je ta nejlepší doba na návštěvu Království pod Okrajem! 🙂 Přijíždíme napjatí a plní očekávání. A máme k tomu dobrý důvod. Přijede totiž i královna. Musíme se na to dobře vyspat, a tak se za zvuků kytary pomaličku ukládáme ke spánku, abychom byli pořádně odpočatí na tak vzácnou návštěvu.

Ráno nás probouzí flétna, která předurčuje slavnostní okamžik. Jen co něco sníme, přemýšlíme, jak královnu uctít. A protože umíme skvěle hrát divadlo, stejně jako zpívat, rozdělíme se do skupinek a nacvičujeme divadelní představení na témata, která má královna nejraději. Když máme téměř hotovo, přesouváme se na královskou hostinu a víme, že hned po ní královna dorazí. Moc se těšíme.

A je to tady! Ten slavnostní okamžik, na který se celý den připravujeme. Přijíždí. A je opravdu moc krásná. A možná právě proto se přižene zlý skřet, který jí odnese. Unese ji tak rychle, že to sotva postřehneme. Jediné, co zbylo, jsou skřetí stopy a rozbité dveře. A co teď?

Strachujeme se, ale zachováváme chladnou hlavu. Navštívíme moudrého rybáře, který celé dny sedí u jezera. Třeba něco viděl. Vydáváme se tedy na nebezpečnou výpravu. Plni odhodlání a síly. Bez královny se rozhodně nevrátíme.

Po dlouhé cestě konečně spatříme jezero i rybáře. Nejprve se zdráhá cokoliv nám prozradit, ale když vidí naši kuráž a odhodlání, prozradí nám, kde skřet žije. Je na něm ale vidět strach. Slíbí, že půjde kousek s námi, ale opravdu jen kousíček. Dokonce si vzpomene, že jediná věc, které se skřet bojí, je oheň a ohnivé písně. V naší bojové skupince máme pouze dvě pochodně, ale jsme odhodlaní uzpívat skřeta písní ,,Červená se line záře“.

Pokračujeme tedy v naší cestě. Postupně se stmívá, jdeme úžinou mezi skalami a něco slyšíme. Jako by to byl jemný hlas naší královny. Už budeme blízko. Vzájemně si dodáváme odvahu, zapálíme pochodně a zpíváme. Skřet nejprve prská, ale když zjistí, že zvuk našich ohnivých hlasů se rozléhá široko daleko, utíká. Královna je volná. Huráá!! Bezpečně ji odvážíme do království, kde jí zahrajeme naše divadlo. Je tak nadšená, že se jedné hry účastní dokonce sama.

Byl to náročný den. Po večerní hostině trávíme večer povídáním o Vánocích, hraním koled a písniček. Je to velká sláva. Však je také co slavit!

Odcházíme spát s dobrým pocitem. A když se ráno probudíme a nasnídáme, konečně je čas na nějaké to vyrábění vánočních přáníček, dárků a ozdobiček. Prostě zasloužená odměna. Tím náš dobrodružný víkend končí.

Takže všem krásné a jen trošičku dobrodružné Vánoce

Karolína