Pilot Petr ve skautské klubovně po ztroskotání letadla

V pátek 16.5. jsme se všichni sešli na Masarykově nádraží a odjeli vlakem směr Poděbrady. Ještě než jsme nastoupili, tak nás náš pilot letadla Petr přivítal na palubě. Když jsme ztroskotali v Poděbradech, chvíli jsme čekali na skupinku, která přijede z Brna. Brňáci nám připravili milé překvapení. Většina z nás jela do loděnice, kde jsme spali, taxíkem, který nám zaplatil spolucestující Brňáků, který jel taky do Poděbrad. Byla to loděnice a zároveň garáž a skautská klubovna, kde jsme spali. Malý princ nás poprosil, abychom mu nakreslili beránky, aby tam nebyl sám. Večer ještě dorazili po vlastní ose Blejk s Jeníkem a Blanka. Poté, co jsme povečeřeli, jsme si nachystali spaní a pomalu ulehli, protože jsme z toho cestování byli všichni utahaní.

Beránek pro Malého prince

Lampář

V sobotu celý den pršelo, tak jsme byli zalezlí uvnitř a povídali si, hráli karty a na kytaru. Odpoledne jsme s Malým princem putovali po třech různých planetách. Byli jsme nejprve u vládce, kde jsme mu pomáhali počítat jeho hvězdy na obloze. Potom jsme navštívili lampáře, kde jsme absolvovali cestu poslepu se šátky na očích. Šli jsme pomalu v hadovi, bylo to celkem zajímavé, protože občas jsme nevěděli, jestli jdeme po asfaltu nebo po nějakém měkčím povrchu, ale šlo se pořád po silnici :-D. Ale taky nám ta cesta přišla nekonečná. Nakonec jsme v pořádku došli, konec cesty totiž bylo rozsvítit lampu. Cestou zpátky jsme ale naštěstí už šli normálně bez šátků a tmy. Jako posledního jsme navštívili geografa a nakreslili jsme si vlastní mapu okolí.

Ája, Michal a Malý princ

Po těchto všech aktivitách jsme se rozdělili na čtyři skupinky a hráli pantomimická divadla. Po zhlédnutí všech divadel jsme si navzájem psali dopisy, když jsme si je přečetli tak jsme z nich třeba dělali vlaštovky. U toho jsme se celkem bavili, ale hlavně nasmáli. Po divadlech jsme se rozloučili s Laurou a pak se vydali ven – konečně nám chvilku nepršelo. Při cestě zpátky jsme potkali lišku, s kterou jsme vedli diskusi o ochočování se, bylo to zajímavé. Liška nám navrhla, abychom zkusili, jestli jsme navzájem ochočeni a tak jsme si stoupli proti sobě a pomalu se k sobě přibližovali. K tomu jsme si vytvářeli pozdravy, které nebude znát nikdo jiný, než daná dvojice. Večer se toho už moc nedělo, chvíli se povídalo a šlo se spát.

Na Jezeře

V neděli ráno jsme se jako tradičně celkem svižně sbalili. Tedy aspoň děti. Potom jsme jezdili na lodičce na jezeru anebo se dobalovalo. Po velmi bohaté svačině, co měl asi být oběd na cestu, jsme se vydali přes náměstí směrem k pramenu krále Jiřího. Pilot nám tam oznámil, že naše letadlo je už opravené a že můžeme odletět. Kdo chtěl, nabral vodu z pramene na cestu domů. Vydali jsme na vlakové nádraží, kde jsme se v rychlosti rozloučili s Brňáky a obě skupiny se vydaly svou cestou k domovu.

Tak nám ten víkend zase rychle utekl. Bylo to skvělé, kluci DĚKUJEM!

Terka