V\u00e1noce byly za dve\u0159mi, a tak jsme se tradi\u010dn\u011b se\u0161li, abychom si je s\u00a0p\u0159edstihem u\u017eili i v\u00a0pu\u0165\u00e1kov\u00e9m kruhu p\u0159\u00e1tel. Sotva jsme v\u0161ak dorazili do mod\u0159ansk\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly, kter\u00e1 n\u00e1m k\u00a0tomuto \u00fa\u010delu p\u016fj\u010dila sv\u00e9 prostory, vytrhl n\u00e1s z\u00a0leno\u0161en\u00ed a chyst\u00e1n\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00edho stolu n\u00e1\u0159ek nezn\u00e1m\u00e9ho tvora, kter\u00fd se oz\u00fdval zvenku. Prvn\u00ed, kdo tento \u201epl\u00e1\u010d\u201c sly\u0161el, byl Kuba Klouda, jemu\u017e pak je\u0161t\u011b chv\u00edli trvalo, ne\u017e n\u00e1s p\u0159esv\u011bd\u010dil, abychom opustili \u201eteplo domova\u201c (\u0161koly) a \u0161li se pod\u00edvat, co se to d\u011bje. Proto\u017ee je ale Kuba osoba seri\u00f3zn\u00ed, nakonec jsme se teple obl\u00e9kli a vyrazili do zimy\u2026<\/p>\n
<\/p>\n
Velmi brzo jsme venku potkali divn\u011b oble\u010den\u00e9ho mu\u017ee s krosnou, kter\u00fd mluvil ciz\u00ed \u0159e\u010d\u00ed, nev\u011bd\u011bl, co je to mobil atd. \u00a0L\u00e1manou kombinac\u00ed v\u00edce jazyk\u016f n\u00e1m sd\u011blil, \u017ee se nach\u00e1z\u00edme na \u00fapat\u00ed hory\u00a0 \u201e\u010comolungma\u201c, on \u017ee je m\u00edstn\u00ed \u0161erpa, a jedin\u00fd \u017eiv\u00fd tvor, kter\u00fd tu v\u00a0okol\u00ed m\u016f\u017ee plakat, by mohl b\u00fdt sn\u011b\u017en\u00fd mu\u017e jm\u00e9nem \u201eJ\u00e1ty\u201c. Vydali jsme se po stop\u00e1ch Yettiho vzh\u016fru do kopce. Postupn\u011b jsme stoupali od z\u00e1kladn\u00edho t\u00e1bora, ter\u00e9n byl n\u00e1ro\u010dn\u00fd a tak jsme cestou museli cvi\u010dit a p\u0159izp\u016fsobovat sv\u00e1 t\u011bla vysokohorsk\u00fdm podm\u00ednk\u00e1m. V\u00a0n\u011bkter\u00fdch m\u00edstech byla cesta tak \u00fazk\u00e1, \u017ee jsme museli j\u00edt v\u00a0z\u00e1stupu. Jinde jsme zas museli j\u00edt zcela ml\u010dky, abychom nevypla\u0161ili zl\u00e9 horsk\u00e9 duchy a neprobudili lavinu. Asi v\u00a0p\u016fli kopce st\u00e1l kl\u00e1\u0161ter a \u00a0potkali jsme prav\u00e9ho tibetsk\u00e9ho mnicha, kter\u00fd n\u00e1m d\u00e1val podivn\u00e9 m\u00edstn\u00ed h\u00e1danky, a teprve, kdy\u017e jsme je v\u0161echny uhodli, propustil n\u00e1s na dal\u0161\u00ed cestu p\u0159es nebezpe\u010dn\u00fd m\u016fstek. Za m\u016fstkem n\u00e1s p\u0159ekvapiv\u011b \u010dekala lanovka, kter\u00e1 n\u00e1m v\u00fdstup sice usnadnila, ale po v\u00fdstupu z\u00a0n\u00ed se viditelnost d\u00edky nadch\u00e1zej\u00edc\u00ed sn\u011bhov\u00e9 v\u00e1nici tak zhor\u0161ila, \u017ee jsme nevid\u011bli na krok. Na\u0161t\u011bst\u00ed byl na posledn\u00edm \u00faseku p\u0159ed vrcholem nata\u017een\u00fd prov\u00e1zek, kter\u00e9ho jsme se mohli dr\u017eet a doj\u00edt a\u017e na vrchol! Tam u\u017e se zas rozjasnilo (pomohlo n\u00e1m p\u0159itom i sundat si \u0161\u00e1tky z\u00a0o\u010d\u00ed J ) a n\u00e1hle jsme uvid\u011bli sn\u011b\u017en\u00e9ho mu\u017ee. Byl cel\u00fd chlupat\u00fd a plakal. Radostn\u011b se vrhl zejm\u00e9na k\u00a0\u017eensk\u00e9 \u010d\u00e1sti na\u0161\u00ed dru\u017einy. Z\u00a0jeho neartikulovan\u00e9 \u0159e\u010di jsme zjistili, \u017ee pl\u00e1\u010de proto, \u017ee nem\u00e1 \u017eenu ani \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159\u00e1tele. Pozvali jsme ho na na\u0161i v\u00e1no\u010dn\u00ed oslavu s\u00a0t\u00edm, \u017ee si tam t\u0159eba n\u011bjakou \u017eenu tak\u00e9 najde. Yetti byl \u0161\u0165astn\u00fd jako blecha (nebo sp\u00ed\u0161 v\u00a0jeho p\u0159\u00edpad\u011b jako mou\u010dn\u00fd \u010derv) a r\u00e1d p\u0159ijal.<\/p>\n
Po \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9m sestupu z velehory se s\u00a0n\u00e1mi n\u00e1\u0161 mil\u00fd \u0161erpa-pr\u016fvodce rozlou\u010dil a my u\u017e jsme jen s\u00a0Yettim \u0161li u\u017e\u00edvat atmosf\u00e9ry V\u00e1noc. Zp\u00edvali jsme, hodovali a Yetti se nakonec na\u0161el i \u017eenu. Lucka Teichmanov\u00e1 ho v\u0161ak s\u00a0d\u00edky odm\u00edtla, necht\u011bla tr\u00e1vit cel\u00fd \u017eivot ve sn\u011bhu a mrazu. On byl p\u0159esto r\u00e1d, \u017ee na\u0161el nov\u00e9 p\u0159\u00e1tele a kdy\u017e n\u00e1s opou\u0161t\u011bl, u\u017e neplakal.<\/p>\n
V\u00a0sobotu po probuzen\u00ed jsme zjistili, \u017ee u n\u00e1s byl Je\u017e\u00ed\u0161ek a nechal n\u00e1m v\u00a0rozlo\u017een\u00e9 \u0161v\u00e9dsk\u00e9 bedn\u011b obrovskou hromadu d\u00e1rk\u016f. Proto\u017ee jsme ale nev\u011bd\u011bli, pro koho kter\u00fd d\u00e1rek je, hr\u00e1li jsme hru se slo\u017eit\u00fdmi pravidly, p\u0159i kter\u00e9 se h\u00e1z\u00ed kostkou, lid\u00e9 si podle toho, co jim padne r\u016fzn\u011b losuj\u00ed a p\u0159ed\u00e1vaj\u00ed nejd\u0159\u00edv zabalen\u00e9 a pak i rozbalen\u00e9 d\u00e1rky. Nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1jem vzbudila tzv. \u201ediskovosa\u201c (viz. foto z\u00a0v\u00edkendovky), jej\u00edm\u017e \u0161\u0165astn\u00fdm majitelem se nakonec stala Lucka Teichmanov\u00e1! V\u0161echny d\u00e1rky nakonec na\u0161ly sv\u00e9 nov\u00e9 vlastn\u00edky, a tak jsme se je\u0161t\u011b p\u0159ed rozlou\u010den\u00edm rychle pustili do zdoben\u00ed kr\u00e1sn\u00fdch pern\u00ed\u010dk\u016f (dle velikosti sp\u00ed\u0161 pern\u00edk\u016f), kter\u00e9 k\u00a0tomuto \u00fa\u010delu napekla Ani\u010dka. A pak u\u017e jsme se za\u010dali rozpou\u0161t\u011bt a t\u011b\u0161it se, a\u017e se zase sejdeme p\u0159\u00ed\u0161t\u011b.<\/p>\n
V\u00e1no\u010dn\u00ed v\u00edkendovka se konala ve dnech 14.- 15. 12. 2007. M\u016f\u017eete si prohl\u00e9dnou fotky:<\/p>\n
V\u00e1noce byly za dve\u0159mi, a tak jsme se tradi\u010dn\u011b se\u0161li, abychom si je s\u00a0p\u0159edstihem u\u017eili i v\u00a0pu\u0165\u00e1kov\u00e9m kruhu p\u0159\u00e1tel. Sotva jsme v\u0161ak dorazili do mod\u0159ansk\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed \u0161koly, kter\u00e1 n\u00e1m k\u00a0tomuto \u00fa\u010delu p\u016fj\u010dila sv\u00e9 prostory, vytrhl n\u00e1s z\u00a0leno\u0161en\u00ed a chyst\u00e1n\u00ed v\u00e1no\u010dn\u00edho … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek