Do Loun jsme se vydali 23. b\u0159ezna 2007 v\u00a0podve\u010der. Po kr\u00e1tk\u00e9 a p\u0159\u00edjemn\u00e9 cest\u011b vlakem n\u00e1s p\u0159i na\u0161em pochodu m\u011bstem doprov\u00e1zel osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed de\u0161t\u00edk, a pak n\u00e1s ji\u017e \u010dekala such\u00e1 a \u00fatuln\u00e1 dru\u017eina v\u00a0historick\u00e9 budov\u011b m\u00edstn\u00ed \u0161koly, p\u016fvodn\u011b hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 z\u00e1lo\u017eny. Kdy\u017e n\u00e1m pan \u0161koln\u00edk pomohl naj\u00edt vyp\u00edna\u010d od hlavn\u00edch sv\u011btel, n\u011bco jsme si o sob\u011b navym\u00fd\u0161leli, najedli se a spokojen\u00ed se ulo\u017eili do spac\u00e1k\u016f.<\/p>\n
<\/p>\n
Rann\u00ed pohodu pon\u011bkud naru\u0161ila zpr\u00e1va, \u017ee v\u00a0d\u016fsledku m\u00edstn\u00edch konflikt\u016f i rozmar\u016f po\u010das\u00ed z\u00a0radnice spadl starod\u00e1vn\u00fd m\u011bstsk\u00fd znak, rozbil se a jeho st\u0159ep\u016f se zmocnila z\u00e1hadn\u00e1 m\u00edstn\u00ed kn\u011b\u017ena, kter\u00e1 je nechce vydat. Rozhodli jsme se tedy m\u00edstn\u00edm pomoci, vyu\u017e\u00edt na\u0161ich diplomatick\u00fdch schopnost\u00ed, a st\u0159epy z\u00a0t\u00e9 \u017eensk\u00e9 n\u011bjak vym\u00e1mit.<\/p>\n
Kn\u011b\u017enu jsme snadno na\u0161li v\u00a0centru m\u011bsta, pobl\u00ed\u017e radnice, v\u00a0\u0161atu slu\u0161iv\u00e9m, le\u010d n\u00e1tu\u0159e \u0161ibalsk\u00e9. St\u0159epy \u017ee pr\u00fd mo\u017en\u00e1 vyd\u00e1, ale bude s\u00a0t\u00edm d\u011blat p\u011bkn\u00e9 drahoty.<\/p>\n
Nejd\u0159\u00edve jsme nosili v\u00edno, kn\u011b\u017ena asi fandila husit\u016fm, a cht\u011bla po n\u00e1s, abychom si to dob\u0159e zapamatovali \u2014 museli jsme b\u011bhat s\u00a0v\u00ednem v\u00a0\u010d\u00ed\u0161i, z\u00a0kopce a zase zp\u00e1tky, a p\u0159itom nevyl\u00edt ani kapku. Povedlo se a dostali jsme prvn\u00ed st\u0159ep.<\/p>\n
Pro dal\u0161\u00ed st\u0159ep jsme \u2014 tentokr\u00e1t u pomn\u00edku architekta Benedikta Rejta \u2014 m\u011bli ur\u010dit spr\u00e1vn\u00e9 po\u0159ad\u00ed ver\u0161\u016f b\u00e1sn\u011b oslavuj\u00edc\u00ed m\u011bs\u00edc (lunu), mo\u017en\u00e1 slovo, podle kter\u00e9ho se m\u011bsto jmenuje. P\u0159i rekonstrukci b\u00e1sn\u011b jsme se p\u011bkn\u011b zapotili \u2014 strukturu m\u011bla v\u00edce um\u011bl\u011bckou ne\u017e logickou a ps\u00e1na byla pon\u011bkud star\u0161\u00edm jazykem, a to nejen \u010desk\u00fdm, ale i latinsk\u00fdm.<\/p>\n
Tuto i dal\u0161\u00ed zkou\u0161ky jsme nakonec \u00fasp\u011b\u0161ne zvl\u00e1dli, kn\u011b\u017ena n\u00e1m vydala v\u0161echny st\u0159epy z\u00a0rozbit\u00e9ho znaku, posledn\u00ed u morov\u00e9ho sloupu na n\u00e1m\u011bst\u00ed. Krom\u011b sb\u00edr\u00e1n\u00ed st\u0159ep\u016f jsme si stihli prohl\u00e9dnout m\u011bstskou br\u00e1nu, radnici, a nakouknout do chr\u00e1mu sv. Mikul\u00e1\u0161e, kter\u00fd postavil pr\u00e1v\u011b Benedikt Rejt.<\/p>\n
Se v\u0161emi st\u0159epy jsme se vydali zp\u00e1tky do \u0161koly a po ob\u011bd\u011b se pustili do slepov\u00e1n\u00ed \u2014 ale ouha, jeden st\u0159ep chyb\u011bl. Odlo\u017eili jsme tedy pr\u00e1ci a vydali se u\u017e\u00edvat si jara a slune\u010dn\u00e9ho po\u010das\u00ed do m\u00edstn\u00edho parku, obklopuj\u00edc\u00edho Oh\u0159i. Ve\u010der se na\u0161t\u011bst\u00ed posledn\u00ed st\u0159\u00edpek objevil, a tak jsme slepili t\u00e9m\u011b\u0159 p\u016fvodn\u00ed znak \u2014 vlastn\u011b o n\u011bco hez\u010d\u00ed, n\u011bkter\u00e9 st\u0159\u00edpky jsme toti\u017e um\u00edstili trochu po sv\u00e9m. N\u00e1\u0161 \u00fasp\u011bch i p\u0159\u00edchod jara jsme \u0159\u00e1dn\u011b oslavili, nechyb\u011blo \u0161ampansk\u00e9 (rychl\u00e9 a je\u0161t\u011b rychlej\u0161\u00ed \u0161punty), plno dobrot, ale i oslavn\u00fdch b\u00e1sn\u00ed a divadeln\u00edch her.<\/p>\n
Po bujar\u00fdch oslav\u00e1ch a dlouh\u00e9m sp\u00e1nku jsme se v\u00a0ned\u011bli znovu vydali k\u00a0\u0159ece, po\u010das\u00ed n\u00e1m op\u011bt p\u0159\u00e1lo, a tak jsme pozorovali ka\u010denky i utopen\u00e9 \u010darod\u011bjnice, vyr\u00e1b\u011bli nov\u00e9 \u010darod\u011bjnice z\u00a0tr\u00e1vy a klac\u00edk\u016f, h\u00e1zeli si m\u00ed\u010dem, kreslili nebo jentak kl\u00e1bosili, jak se komu cht\u011blo. Po ob\u011bd\u011b jsme se u\u017e jen stihli sbalit a vyrazit na vlak zp\u00e1tky do Prahy.<\/p>\n
<\/p>\n
Jak si to pamatuje Tom\u00e1\u0161 Kalibera<\/p>\n
M\u016f\u017eete si prohl\u00e9dnout fotky:<\/p>\n
Do Loun jsme se vydali 23. b\u0159ezna 2007 v\u00a0podve\u010der. Po kr\u00e1tk\u00e9 a p\u0159\u00edjemn\u00e9 cest\u011b vlakem n\u00e1s p\u0159i na\u0161em pochodu m\u011bstem doprov\u00e1zel osv\u011b\u017euj\u00edc\u00ed de\u0161t\u00edk, a pak n\u00e1s ji\u017e \u010dekala such\u00e1 a \u00fatuln\u00e1 dru\u017eina v\u00a0historick\u00e9 budov\u011b m\u00edstn\u00ed \u0161koly, p\u016fvodn\u011b hospod\u00e1\u0159sk\u00e9 z\u00e1lo\u017eny. Kdy\u017e … Cel\u00fd p\u0159\u00edsp\u011bvek